Ergonomie

Ergonomie pracovních židlí

V minulosti se prostoru a vybavení pracovišť v průmyslové oblasti věnovalo jen minimum pozornosti. V současnosti už není optimální návrh a uspořádání pracoviště pouze sociální otázkou, ale představuje základní aspekt hospodářské úspěšnosti nejednoho podniku. Shoda mezi ekonomicky žádoucími a fyziologicky vhodnými pracovišti je častým předmětem diskuse mezi vedením a pracovními týmy v podnicích, ale i mezi specialisty na tuto problematiku nebo zdravotníky.

Obecně platí, že pracovní podmínky a pracovní prostředí se musí optimálně přizpůsobovat lidské fyziognomii, anatomii, výkonové kapacitě, psychickým potřebám apod. To je nepostradatelným předpokladem k dosažení trvalé osobní výkonnosti na vysoké úrovni, a tudíž i hospodářské efektivnosti podniku jakožto celku.



Sedět nebo stát

I přes negativní důsledky se pracovní poloha vsedě považuje za výhodnou v porovnání s pracovní polohou vstoje. Je charakterizována nižším energetickým výdejem, nižším zatížením dolních končetin, nižšími nároky na oběhový systém a ve srovnání s polohou vstoje poskytuje větší stabilitu, umožňuje výkon činností s vyššími nároky na přesnou koordinaci, v neposlední řadě provádění zrakově náročných úkonů apod.


Akcent na páteř

Neustále se zvyšující úroveň technického rozvoje má za následek vyšší potřebu profesí se sedavým charakterem zaměstnání. Průměrná doba strávená sezením, ať už v práci nebo při mimopracovních činnostech, se zvyšuje. Páteř je hlavním podpůrným prvkem statických poloh těla. Člověk ji používá permanentně bez ohledu na to, zda na pracovišti sedí nebo stojí. Z hlediska zatížení pohybového aparátu a páteře má dlouhodobé sezení řadu negativních důsledků, zejména na držení těla, přetížení svalového a vazivového systému, deformace meziobratlových plotének apod.


Židle jako důležitá součást ergonomického vybavení pracoviště

U mnoha pracovních profesí je to právě židle, která je jednou z nejdůležitějších pracovních pomůcek. Pokud člověk permanentně sedí, je židle v trvalém kontaktu s tělem a má v těchto případech větší vliv na jeho zdraví než další vybavení pracoviště. Špatné sezení s sebou nutně nese větší energetické nároky spojené s vyvažováním nevhodného držení těla nebo uhýbáním bolestivým stavům. Efektivnější by samozřejmě bylo využít tuto ztrátovou energii pro samotnou práci. Podle některých ergonomů mohou v mnoha případech chybějící energetické rezervy dosahovat až 30 %!


Dynamické sezení

Ergonomicky řešená pracovní židle umožňuje využívat tzv. dynamické sezení. V praxi to znamená, že po chvíli sezení změníme polohu ve smyslu výšky nebo úhlu nastavení sedáku či opěradla židle tak, abychom preventivně předešli bolestivým stavům. Bezproblémové ovládání s možností nastavení při sezení je předpokladem pro komfortní dynamické sezení. Periodicita změny je dána individuálním vnímáním potřeby daného uživatele. Je proto třeba vysledovat tuto potřebu a především tento režim praktikovat. Tímto způsobem do značné míry prodloužíme svůj výkon při práci, vylepšíme fungování krevního oběhu a zabráníme předčasné únavě.


Způsoby sezení při práci

V zásadě rozeznáváme tři základní polohy při sezení, které uplatňujeme s přihlédnutím k charakteru pracovní činnosti. Jde o sezení přední, střední a zadní.

Pokud hovoříme o vhodnosti některé z poloh k určité činnosti, není tím myšleno strnulé sezení, ale občasná změna těžiště, úhlů a výšek nastavení židle v blízkosti dané pozice. Možnost střídání uvedených poloh během práce podporuje dynamiku sezení. Způsob sezení je ovlivněn designem pracovní židle, uspořádáním pracovního místa a individuálními návyky.